V Litomyšli v sobotu otevřeli výstavu k výročí dvacet let od setkání prezidentů. Tehdejšího iniciátora schůzky Václava Havla připomnělo voskové srdce, ale také debatní pořady o bývalém českém prezidentovi.

 

LITOMYŠL První polistopadový český a československý prezident Václav Havel se stal o víkendu ústřední postavou dění v Litomyšli. Právě sem totiž před dvaceti lety pozval šest středoevropských prezidentů, aby definitivně smazal veškeré stopy po studené válce.

Jeho vize a ideje se staly tématem jednoho ze tří debatních pořadů, kterého se účastnili bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, politolog Jacques Rupnik, architekt Josef Pleskot a novináři Jan Macháček a Jindřich Šídlo. „Taková setkání, kdy se sejde více známých autorit, umožňují získat lepší pohled než ten, který známe třeba z médií,“ řekl starosta Litomyšle Michal Kortyš. Poukázal na to, že v kongresovém sále litomyšlského zámku se mezi více jak dvěma sty posluchačů sešlo také nemalé množství mladých lidí, kteří na dobu před dvaceti lety nemohou mít vlastní vzpomínky. Jakkoliv se chtěli diskutující držet ústředního tématu Václav Havel vizionář, jejich debata se velice rychle svezla ke kritice Havlova následovníka Václava Klause.

 

„Jakákoliv spolupráce těchto dvou lidí od začátku nefungovala, Klaus považoval Havla za amatéra a jejich setkání téměř vždy začínalo úvodním ceremoniálem, který spočíval v tom, že Klaus Havlovi vynadal,“ komentoval vztahy osobností Karel Schwarzenberg.

 

„Havel měl sebereflexi a dar sebeironie, to Václav Klaus ani trochu,“přisadil si Jan Macháček a hned přidal historku o tom, jak se na Klause obrátil s nadějí člověk, který se chtěl na protest proti stavu české politiky upálit, a dostalo mu pouze doporučení, aby vstoupil do ODS, protože jenom tam se dá něco změnit.

 

Stejně to Klaus schytal i za předčasně ukončený projekt národní knihovy architekta Jana Kaplického, zvaný blob, nebo za své vlastní pojetí demokracie. Jakkoliv podobná svědectví vyvolávala mezi posluchači spíše smích než vážná zamyšlení, ozval se posléze z publika hlas: „Prosím vás, nemohli bychom se raději vrátit k Václavu Havlovi?“ za což vzápětí sklidil potlesk ostatních.

 

Vzápětí se tématem debaty proto stalo „pravdoláskař“ a také známá Havlova věta o pravdě a lásce z dob sametové revoluce. Tím se ovšem od kritiky Klause a ODS příliš nevzdálili, protože se vzápětí debatující shodli, že právě z těchto kruhů pochází fakt, že slovo pravdoláskař bylo v podstatě neslušné slovo.

 

„Jakkoliv sám Havel toto rčení bral poněkud ironicky, stala se z toho v další dimenzi nadávka pro intelektuály, kteří představují tento škodlivý a zbytečný směr,“ uvedl Jacques Rupnik.

 

Vzápětí se ale všichni shodli, že dnes se už autority veřejného života k tomuto slovu klidně samy hlásí. Součástí nedělního programu ale nebyly jen debatní kroužky. Hlavním bodem bylo zpřístupnění výstavy ve sklepeních zámku, kde v chladných prostorách skončilo svou pouť voskové srdce spolu se sochami Olbrama Zoubka. Srdce vytvořili Lukáš Gavlovský a Roman Švejda ze zbytků svíček zapalovaných po smrti Václava Havla na pietních místech.

 

Podle starosty Kortyše tím začíná jedna z dalších etap Litomyšle. „Přestože měl Václav Havel už doposud v našem městě svou stopu, nyní je s ním spojen více než kdykoliv předtím,“ řekl starosta.

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj